Řekl, že je jeho láska ranní, dopolední, odpolední i noční. Jen večer sedí radši s novinama u krbu a na kolenou si nechává příst kočku.

Tak a teď si můžete vzít na pár týdnů prázdniny, případně wakacje, holidays nebo liburan, uvidíme se na jaře :)

Seděl za stolem a četl si. A pak ho něco tak rozplakalo, že si opřel dlaně o čelo a z očí mu začaly téct slzy. Za chvíli dorazil slaný pramínek k misce s oříšky. A jedna skořápka už to nemohla vydržet, vyskočila ven a proti proudu dopádlovala až k jeho loktu. Rychle na něj zaklepala a usmála se. A on si utřel oči, vyloupl ze skořápky kousek oříšku a po tváři mu přeběhlo lehounké pousmání.

Pan Beras zasadil rýži, ale protože mu vyrostly ananasy, pole předal a nechal se najmout do cirkusu jako chrlič ohně. Pak se oženil s krasojezdkyní, rozvedl a teď jezdí na jelenovi a rozváží poštu. Vlastně ji ještě nikdy nedovezl, protože jelen furt běhá za laněmi a pan Beras z něj nemůže slézt.

To zase paní Istimewa šla se svojí ovečkou na procházku kolem potoka, a když měly přejít most, tak se ta paní zasekla a ovečka ji musela na kopýtkách přenést na druhý břeh, aby mohly pokračovat.

Ale další most tam už nebyl, tak paní Istimewa musela tu ovečku prodat a za peníze si zaplatit převozníka. Ale protože byl převozník slepý, musela to všecko odpracovat paní Istimewa sama, tak jí ten převozník na druhém břehu vrátil peníze a paní Istimewa si šla koupit krávu, protože s krávama je větší sranda.

Paní Mimpi byla tak zvědavá, že vlezla do kontrabasu, a když ji tam pak druhý den našli, měla migrénu a předla jako kočka. Tak si ji pak ještě připojili ke generátoru a tři dny jim vyráběla elektřinu.

Jeden trpaslík měl pořád problém se schodama, tak mu ty schody udělali jezdící, ale pak nestačil seskočit a ty schody ho vtáhly dovnitř a oni ho už nikdy nenašli.

Ale třeba je pod těma schodama šťastnější.

Když začalo pršet, zadržel dech. Ale po hodině se nadechl a udělal dobře. Pršelo totiž pak ještě 4 dny a 36 minut.

Paní Setengah si jednou zapomněla klíče a chtěla se protáhnout domů klíčovou dírkou. Leč měla prsa čtyřky, tak se bohužel v polovině zasekla, a pak ty dveře museli rozrazit, aby nemuseli rozrazit paní Setengah.

Jedno divoké prase strašně rádo stepovalo. Ale hlavního kance to pěkně nervovalo, a tak to prase exkomunikoval z rodiny. Ale bylo to na vánoce, tak to bylo dost smutné.

Pan Gemuk se rád fotografoval, až mu ten jeho fotoaparát ukousl kus nosu, aby se už konečně vzpamatoval a začal dělat něco pořádného.

Ráda se koupala v ovocném koktejlu, vždycky podle sezóny buď v jahodovém, třešňovém, malinovém nebo jablečném. Jen v zimě si dopřávala finskou saunu a koktejl jen inhalovala. Jen si musela dávat pozor na pecky z třešní, ty se totiž blbě vytahují z nosu, potažmo z plic.

A jedna holka se jmenovala Eva, a protože neznala žádného Adama, tak se šla přejmenovat na Markétku a dělala si zálusk na nějakého mistra (hokejového nebo ve skoku na lyžích), ale protože jí mezitím narostly fousy, tak ji stejně nikdo nechtěl.

Tak se nakonec vdala za toho Černokněžníka z minulé povídky (legalizovala mu pobyt v ČR). Protože on už špatně viděl a nevěděl, co to vlastně podepisuje.

A jeden Černokněžník z Arabely se dostal do říše lidí, a když to šel oznámit na městský úřad, tak mu úřednice dala facku, že chodí po městě ožralý a otravuje státní zaměstnance.

To jedna babka zas milovala lepicí pásky, že si jimi oblepila celý barák, a pak k ní nemohl chodit pošťák. A pak oblepila samu sebe, a protože nemohla pít, tak celá uschla. A už ji ani nemuseli mumifikovat, protože byla celá zakonzervovaná. A pak ji tam vystavili jako zábavný artefakt a z jejího domu udělali muzeum lepidla.