Ďura Farkaše si vybrala filharmonie jako sólistu pro Paganiniho houslový koncert. Nastal ten očekávaný večer a Ďuro si uvědomil, že Paganini mu vlastně nic neříká a po orchestrální předehře spustil jazzovou improvizaci. Nejdřív se nasral dirigent, zlomil taktovku a dal do držky první houslistce. Ta se rozbrečela, že za nic nemůže a nenávistně si Ďuru změřila pohledem. Ale on nic nevnímal a hrál dál. Celý orchestr pochopil, až na fagotistu, kterému to trvá vždycky o něco déle, že tady už nemá dnes co pohledávat a pozvolna se rozpustil. Diváci v sále poslouchali, pak se začali nudit a nakonec odešli taky. Jen Ďuro nepřestával hrát. Tak se mu to líbilo!

Nad ránem přišla uklízečka. Jazz jí odjakživa lezl na nervy.

Nejdřív na Ďuru řvala rasistické nadávky, pak ho mlátila mokrým hadrem po obličeji a nakonec mu zlomila smyčec.

Ďuro si odplivl: "A nech tě čert!"

Ďuro má svým temperamentem k peklu blízko.